Zase spaní

Čtu už druhou knihu o tom, jak to udělat, aby Ondra dokázal spát jinak než mně na klíně přisátý (vzhledem k jeho zubům a celkové době přisátí již celkem bolestivě) k prsu nebo Davidovi na míči. Věty typu „uložte dítě do postele dříve než obvykle“ mě dohánějí k zoufalství…vždyť my to dítě přece vůbec neukládáme!!! Nepokládáme!!! Chápe tohle někdo??? Oni si asi myslí, že jediný problém, který může mít člověk se spaním, je, že se dítě v noci budí. „Pište si, v kolik a kolikrát se v noci budí.“ My spíme celou noc bez problémů. Takže musím přelouskat ještě moudra o tom, co dělat, když se děti budí každou hodinu… Nehledě na to, že jako správná americká kniha to má tak 3x víc stránek než by bylo potřeba. Ale i přestože zapisovat si, za jakých podmínek a jak dlouho kdy spí je to poslední, co se mi chce, bych to zvládla…kdybych jen nebyla tak unavená…kdyby jen si můj manžel nečetl úplně beztrestně to, co se mu chce (taky mám celkem dlouhou frontu knížek, které bych četla mnohem radši!!!), kdyby si kliďánko nevařil trávový máslo a nezasmradil to tu jak v nějakym doupěti,… Ale tahle kniha, která se jmenuje Klidné spaní a ukládání, určitě nebude ztráta času a určitě zase nastane doba, kdy se budu moct normálně svobodně pohybovat, přes den, i večer, nebudu muset jít spát ve stejnou chvíli jako David (rozumějte, když jdeme spát každý jinak, já musím Ondru položit, abych si mohla vyčistit zuby a převlíknout se do košile, radši se ani neptejte, jak často se sprchuju…a on řve a řve, probudí Anežku, ta taky řve,….já chci pryč!!!!!!!). Určitě to tak bude…


Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.