Hádky s Anežkou o každou kravinu

Začínám se netěšit na Anežku, když jdu domů. Vím, že velmi často mě čeká kňourání, hlasité dožadovaní se nečeho (nejčastěji „tati povídéééj“) a hlavně neposlouchání. Nestačí něco říct třikrát, vlastně je asi jedno kolikrát to řeknu, Anežka je paličatá a odmítá poslouchat. Ráno je doma zima, Anežka se ale odmítá oblékat a trvá jí to 30 minut i více. Lucka ji nechá … Vůbec se nedivím, že má Anežka už asi týden, možná už dva, rýmu. V ložnici už ani nespím, protože se tam prostě spát nedá, takže jsem se „přestěhoval“ do Pétiného pokoje. Anežka v noci chrápe a popotahuje, má plný nos, ale za boha se odmítá vysmrkat (protože „to škrááááábéééé, eeeehhheeee“) a odmítá si vypláchnout nos kapkami, protože „to nééchcéé, je to nepříjemnýýýýý“. Do toho se Ondra různě drbe a pokňourává… zkrátka, nepravidelného hluku je tam tolik, že neusnu. Navíc podvědomě čekám, kdy se vzbudí Ondra, takže můj spánek je pak mělký.

Vysvětlovat Anežce, proč se má vysmrkat nepomáhá, zvýšený hlas také ne. Anežka se prostě sekne a nic s ní nehne. Což je bohužel ode dneška podpořené tím, že jí Lucka řekla „ať si táty nevšímá, že jde za chvíli do práce“. To mě fakt dožralo. Tak já se snažím, aby neměla plný nos, a neotravovala okolí neustálým posmrkáváním, a odměnou mi je schození rodičovské autority.

No, ale zpátky k tématu. Anežka dlouhodobě neposlouchá a mě to každodenně vytáčí. Takže jsem se rozhodl, že ode dneška zavádím tělesné tresty. Nikoliv vyjímečně, jako to bylo doposud, ale na principu „třikrát a dost!“. Třikrát něco zopakuji, že má udělat a když to neudělá, dostane na zadek. Budu se snažit, aby to nebylo trestání v afektu, protože to už pak není trest, ale vybití vzteku. To je ta těžká věc: dát ji na zadek v klidu, bez velkého rozčilování se.

 


One Response

  1. Lucie
    Lucie 12.2.2015 at 21:41 |

    Omlouvám se, to bylo nevýchovné a podrývající…jsem taky jen člověk, jsi mě prostě vytáčel, jak jsi ji furt nutil a bylo to dobrý akorát ke zhuštění atmosféry. Na neefektivnosti tělesných trestů vůči naší dceři si ale trvám a jen tak mě asi nic nepřesvědčí o opaku…


Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.