Nezařazené

Všichni akorát řveme

Vždycky si myslím, že hůř už být nemůže. A pak se ohlédnu a nechápu…jak mi mohlo vadit třeba mít celý den v šátku miminko?? Vždyť mělo jen 4 (pak 5, pak 6)kg!! Vždyť celé dny spalo a nic nechtělo, vždyť jsem mohla cokoli!! Ale teď teda už opravdu hůř být nemůže. Máme se blbě a Read the full article…


Zase spaní

Čtu už druhou knihu o tom, jak to udělat, aby Ondra dokázal spát jinak než mně na klíně přisátý (vzhledem k jeho zubům a celkové době přisátí již celkem bolestivě) k prsu nebo Davidovi na míči. Věty typu „uložte dítě do postele dříve než obvykle“ mě dohánějí k zoufalství…vždyť my to dítě přece vůbec neukládáme!!! Read the full article…


Zmatená matka – holé neštěstí

Na začátku ledna se vrátila Martinka z Austrálie. Shodou okolností řešila v té době Péťa Filípkovo časté noční b(u)dění. Její kamarádka jí půjčila knížku o tom, že „Každé dítě může dobře spát“ a jak toho docílit. Marťa měla Barunku už od půl roku naučenou na to, že usínala sama v postýlce, během pěti minut. Docílily Read the full article…


Proč budou naše děti chodit do skauta a ne na angličtinu

Ze školky odešel Pavel. Dřív než jsme se s ním stihli skamarádit. Nějak jsem myslela, že až začne Anežka chodit do školky, že tam najdeme nové kamarády, tolik podobně naladěných lidí! Že se víc sblížíme třeba s Erikou, se kterou jsme se znali z dřívějška. A do Pavla jsem vkládala největší naděje; když jsme spolu Read the full article…


Tragédie jménem Ondrovo spaní

Začíná to být celkem síla. Malé miminko může mít člověk celkem bez problémů skoro celý den v šátku. Může mu to trochu lézt na mozek, ale kdyby tušil, co přijde, tak by si výskal. Jak se z něj totiž stane půlroční klacek, tak už to začíná být o záda. V devíti měsících má člověk pomalu Read the full article…



Vstááááveeeej, vstáááveeej!!!!! Mami, vstáááveeeeej!!!!

Tak takhle mě moje milující dcera budí v šest ráno, vždycky když nikam nemusíme. Řve u toho jak na lesy a představuje si asi, že já s radostí vyskočím a začnu plnit její přání. Jenže co se nestane – já nevstávám, jsem naštvaná hned vteřinu po probuzení a okřikuju jí, protože brutalitou svého projevu neohrožuje Read the full article…


Co dokáže vzít náladu?

Hned po probuzení:  řev „Já chci tááátuuu!!“ anežčinou fistulí zjištění, že David si zakrojil třetinu bochníku čerstvého chleba a nechal nám na dojedení starý když Vám vlastní dítě mezi hysterickými vzlyky řekne, že ho to s Vámi už nebaví a že nemá celej den klid všichni si někam jdou, jen já tu dřepim Před polednem: Read the full article…


Světýlko v tunelu

Dnes, po dvou až třech týdnech dennodenních scén a vztekání, mi ruply nervy. Když jsem ukládal Anežku k odpolednímu spaní, tak se nechtěla zvednout od dědovy televize. Takže místo abych jí, jak často děláme, nechal minutku dvě koukat jako kompromis a pak teprve ji odvedl, jsem ji popadl a do ložnice odnesl. Následovala scéna, Anežka Read the full article…


Malé děti, malé starosti?

Jedno německé přísloví říká „Malé děti, malé starosti. Velké děti, velké starosti“. Což má pro nás jediné poselství: Připravte se, BUDE HŮŘ. Jenže, jak se na to připravit? Dost dobře to nejde . Jak se připravit na výbuch atomové pumy? Jediné co mě napadá, je útěk. Bohužel, to nepřipadá v úvahu, protože navzdory všemu, máme Read the full article…